Cache, jinak řečeno také mezipaměť, je prostor s rychlejším přístupem. Sem lze ukládat data, aby se načítala rychleji. Chceme aby se data tzv „nakešovala“. Ano, hrozný czenglish, ale používá se.
Typicky např. pro dynamické simulace ve 3D programech – pokud chcete vidět, jak vypadá scéna někde uprostřed animace, musíte nechat spočítat všechny předchozí snímky, protože program zkrátka „neví“, v jakém stavu se částice, chlupy, fluids, látka nebo softbodies nacházejí.
Jako cache úložiště zde slouží harddisk – požadovaná data se uloží na disk a díky tomu pak není potřeba nechat Mayu vždy počítat simulace znovu. Proto se samozřejmě předpokládá, že caching přijde na řadu až tehdy, když jsme vyřešili celkovou dynamiku simulace.
Pojem cache nejspíš znáte také v souvislosti s webovým prohlížečem. Při cachingu se vzdálená data (obrázky, skripty) uloží na lokální disk a při příštím přístupu na daný web se vše načte rychleji. Objemná, neměnná data už se nemusí odnikud stahovat znovu.
